Dobrý den, kozy ven?

Mí levní: dnes na téma zamyšlení kojení v šalině, pro pražáky, Kojení v tramvaji. Včera psala babka, že má prý nějaký drahý dary pro Sama. V mmsce jsem zahlídla značkový kotóč pro kreativní juniory pln dalších maličkostí jako helikoptéra, načež jsem usoudila, že mi to za to stojí, obětuju se a zajedu tou zmaštěnou socnou až tam, do země krále v Chrámu Konzumu – Vaňkovův Chrám.

Nastoupila jsem do šálky a přejedu pár neomalených haxen, které vnikly do prostoru PRO KOČÁRKY. Omluvím se na půl huby, páč přejet jsem je samořejmě nechtěla, ale na druhou stranu, nemají tam co dělat. Možná si ta slečna s jemně sněrovanýma mokasínama rozmyslí, jestli chce mít příště zase vzorek od traktoru na nártu.

Na další zastávce nastoupila natur matka z řady DM zde jsem člověkem s dvouletým cicavcem přisátým na odhaleném ňadru, zavěšeným ještě ke všemu do nosítka… Batika matka s ledovým klidem žduchala do kolem stojících se svou vlající přísavkou a posadila se oproti všem cestujícím čelem, aby její přerostlý syn a její ňadro mělo dostatek soukromí. Synáček procucal celou cestu až na hlavní nádraží a natur matka hleděla se sofistikovaný pohledem každému přímo do očí, stylem : Já se tě nebojím a moje koza taky ne.

Pyšná pávice i s dvouletou násoskou odkráčela vstříc zvědavému davu tam venku a bariérová housenka vypustila nedočkavé davy ze svých útrob. Kroutící hlavou jsem i já vystoupila a pokračovala za svým cílem.

Cíl zasažen, matka se blíží a táhne celou šóklařskou kostkovanou tašku plnou hraček. Zvědavý Samulel cupuje ochrannou síťku na kusy a orálně prozkoumává jednu po druhé zvlášť. Již od 6.tého měsíce má syn IOF (čti intenzivní orální fázi). Bude mu rok a půl. Situace se stále nelepší a v hubě měl už spoustu věcí. Ještě stále nechápe, že ke zkoumání může klidně použít i ruce. Rozloučím se a zaujmu pozici šaolina s pevně rozkročenýma nohama pro případ pádu. Na kočáru mi visí narvaná taška značky BIGL hračkama a ven vyčuhují držadla od kotóče.

Na další zastávce nastoupí matka mongolské národnosti s kočárem o velikosti Jurty. Zabere 3/4 prostoru v zadní části a odmotá pršiplášť. Smotaný igelit odhalí nepěkný obraz. Již chápu, proč nemá maminka kočárek, ale Jurtu. V korbě o velikosti nosného koše pro létací balony leží holčička, která váží ve svých 6. mesících snad 12 kg. Malý golem začně vřeštět a okenní tabule v šalině praskají pod palbou vysoce překročujících limitů decibelů. Vytáhne svůj pištící válec z Jurty a s ním hned v zápětí i prso. Malý golem dostal Šém a pije.
A pije.
A pije.
A pije.
A pije.
A pije.

Maminka schová prso a holčička spokojeně leží v koši. Zatímco matka telefonuje, malý golem si hraje s igelitem a půl pršipláště vdechne na jeden zátah. Zřejmě má ještě hlad. Vystupuju konečně na naší zastávce a u domu potkám sousedku polské národnosti, která ve 14.stupních a vydatném dešti odchází nakoupit ve vietnamkách, kraťasech a v nosítku má zavěšený v tričku s krátkým rukávem cca 3 mesíční mimino. Proti dešti ho chrání látková čepička. Celá rodina je hodně otužilá, i to dítě, ne ze své vůle.

Zatr Sakr Mamma Rauš

Napsat komentář