Fenomén telemarketing

Nejen v  poslední době se nám rozmohl takový nešvar.
Ačkoliv jsem si myslela, že telemarketingový boom již značne opadl, najdou se denno-denně tací, co je tato stará disci a plína ještě stále nepřestala bavit.
Ano, nejsem první ani poslední, co na toto téma vede nudné a duchachtícplné řeči, avšak i přes některý odpor o tomhle problému ráda napíšu pár řádků.

Anžto jsem sama pracovala v několika call centrech a prošla několika školeními, snažím se být, seč mi síly a IQ stačí, schovívavá k nabídkám různého typu. Bohužel mi dochází trpělivost. Pominu-li, že mě jednou týdně otravuje můj vlastní operátor pro mě s absolutně nesmyslnými dotazy, pořád a to k mému velkému překvapení, je na trhu ještě dost rádoby obchodních firem, jež se snaží prodat produkt za každou cenu.
Vezměme to pěkně popořádku a můžeme začít od těch chcete-li solidnějších.
Už je tomu dávno, co jsem porodila své dítě, mého milovaného syna. Jak už to tak bývá, byla jsem nezkušená, vystresovaná, nevyspaná, věčně kojící provorodička – matka. V porodnici jsme musely vypisovat jakési dotazníky a ejhle, měsíc po tom, co se mi podařilo překonat první nástrahy velkoměsta se synem, volá neznámé číslo. Nabízí mi pojišťovací služby. Ze začátku docela slušný hovor, každopádně, jakmile slečna vyšplíchá veškeré naučné fráze a v tubě již nezůstává žádná protiargumentační odpověď, začíná slečna na druhém konci drátu zatínat drápy a používá v rámci manipulace nevyspané kojné tepat do živého.“ A to se nebojíte, když se vašemu miminku něco stane? Jak vaše dítě zabezpečíte? Co budete dělat, když vaše miminko nedejbože zemře.“ Poslední kapka Svatého Grálu přetekla a posílám slečnu Tupou bez skrupulí do prdele s tím, že to bylo naposledy, kdy ona sama vyťukala moje číslo z pořadníku a pokud si myslí, že už jsem úplně vykojená a nesvéprávná a touto hnusou magickou formulí podepíšu smlouvu u Kooperativy či jiných, tak se teda šeredně plete. Uups, hovor končí a já mám 300 tlak.
O týden později zřejmě další ovce poslechne vlka a nabízejí mi zcela neodmítnutelnou nabídku domácího lékaře. Protože se to jistě bude hodit, když bude mít moje dítě třeba spálu, zápal mozkových blan, ADHD, autismus, mozkovou obrnu,,,,,a tak dále, a tak dále. Počet slečen poslaných tento měsíc do prdele se houfně blíží k 10.
Doba temna nastala a mezičas zoufalců vyplňují nabídky s nejostřejšíma holícíma strojkama, herbářema a dále.
No a máme tady zlatý střed. Po nějaké době se nám podařilo prodat dům a na společnému účtu se nám objevila pochopitelně jistá větší suma peněz. Pracovnice přepážky z České spořitelny nelenila a zavolala mému muži, že si nemohla nevšimnout, „té“ větší sumy, která se objevila na účtu. Snažila se přemluvit manžela k investicím.
Manžel „: A Vy jste jako kdo? Vy jste jako můj nějaký osobní přidělený bankéř?“
Slečna „: Ne, já pracuju na přepážce.“
Manžel „: To si jako děláte srandu, ne? Vy mi jako sjíždítě účet a voláte mi s nějakou nabídkou?“
Slečna „: Mno ano, nabízím vám investování do našich fondů.“
Muž „: A můžete mi teda říct, když už jste tak vlezlá, jaké je u vás nejvýhodnější zhodnocení?“
Slečna „: Mnooo, ehmmm, teda, jako vlastně, ehmmm, to by byloooo, asi 2%.“
Muž „: 2% ?????? Naschledanou.“
Slečna zakoktala a manžel zavěsil.Chápu, že mají pracovníci povinnost nabízet služby, bohužel hyenismus v naší krásné republice nezná mezí.

Kdysi jsem pracovala jako pojišťovací makléř v jedné pojišťovně a v době povodní jsme vypomáhali kolegům z nahlašování škod. Lidi hlásí cokoli, komukoli a bohužel i docela dost důvěrné věci. Ať už se jedná o klienta, co málem s celou rodinou uhořel ve svém bytě, protože si se ženou u milování dělali romantiku a zapomněli zhasnout svíčky, přes chlápka, co si při povinném ručení chtěl sjednat pojištění proti tchýni, protože si myslel, že tchýně spadá pod živelnou katastrofu, mladíka, co se chtěl pojistit při cestování a plavbě na vypůjčené jachtě, chtíc po mě, abych mu vysvětlila, jestli bude pojištěný, když vyhodí drahé tácy ze 17.tého století z paluby….až po babičku, které někdo ukradl kilo pravé svíčkové a hrnec masa na guláš z lednice na chatě. A ano, i v těchto případech na nás klečeli supervizoři abysme nabízeli produkty nesmyslné tomu, co po nás klient zrovna chtěl.
Dnešní telefonát rádoby obchodního rázu mě přesvědčil o tom, že stojí za to něco napsat.
Po příjemné návštěvě mojí známé, dobře naladěná, zvedám neznámé číslo, což už ze zásady nedělám . Inu dobrá, udělám výjimku.
„Wernerová prosím.“
“ citoslovce chrchel, chrchel, zašustění papíru od Gothaje, umlasknutí, otření rukou, polknutí……eeeehm dobrý dééééén, tady pan XY, u telefonu paní Wernerová jo?“
„Ano, už jsem se vám představovala, proč mi voláte?“
“ Mám pro vás dobrou zprávu/ šustění manuálu/ vyhrála jste slevůůůůů na bělící pastu 1500,- Kč. Co na to řííííkáááátéééé?“
„Říkám na to, že nemám zájem o žádné produkty ani výhry, naschledanou.“
„Vy si nečistíte zuby??????!!!!!!!“ řekne umaštěný vepřek na druhém konci drátu.
„Já? Já ne, a Vy?“
Chrchlající vepř cosi zakoktal a já se smála do telefonu jako blázen. Mačkám red button a zaříkám se, že už zase dlouho ne.

Úroveň nabízených služeb a komunikace upadá natolik, že dnes už dělá drtivá většina telemarketing z domu, u toho popíjí lahváče, mastí poker v tom lepším případě a vykuřujou startón kartek bez.
Vážení, je načase povstat. Doba temna nastala, vládnou nám podomní prodejci žiletek, zubních past, punčoch a hrnců od Zepter. Jsou blbí, neumějí mluvit, neumějí číst a ještě se u toho dáví salámem. Vivat la revolucion.

A jaké máte zkušenosti vy? Napište nám.

Zatr Sakr Mamma Rauš

9 komentářů u „Fenomén telemarketing“

  1. Ahoj, bohužel musím s tou podúrovní souhlasit. Ve valné většině případů je to odporný hyenismus, skrývající se za rádoby super výhodnou a jedinečnou nabídku, kterou se snaží za každou cenu vnutit…. Ovšem, když jsem po třech letech na RD, více jak půl roku sháněla práci, vystřídala 3 místa (ani jednou telemarketing) a z toho mě na dvou podrazili, tak už celkem zoufalá, jsem v jednom takovém call centru nakonec skončila. A světe div se, jsem příjemně v šoku z toho, že to někde vážně funguje slušně, profesionálně a korektně bez lží. Jsem tam ještě velmi krátce, takže stále čekám nějaký háček, ale zatím jsem šťastná, že mám práci, kde mi dali vyčerpávající informace, perfektní zaškolení a slíbené peníze + další výhody… Doufám, že za pár měsíců budu mluvit stejně, ani ne proto, abych mohla chválit telemarketing, ale hlavně proto, abych už nemusela znova podstupovat to šílené martirium s průvodními dopisy, přijímacími pohovory a podrazy od zaměstnavatelů…. Hlavně už by nás to asi finančně položilo…

    1. Ono je to většinou o tom, co to CC dělá. Když budete dělat na zákaznické lince, tak je to v pohodě… jste tam pro zákazníky, ale když budete dělat v cc, kde se volají ponožky a žiletky, tak je to úplně něco jiného….

      1. Mno nevím co je horší :-D… Na zákaznickou linku lidé volají krom objednávek častěji spíš s nějakým problémem, takže vás sjedou a dají vše sežrat do posledního drobku, přesto, že vy osobně za nic nemůžete, zatímco u prodeje vás většinou pošlou max. do prdele a prásknou telefonem 😀 rozdíl je jen v tom, že buď otravujete lidi vy a nebo oni vás 😀 tak či tak je obojí práce s lidma a to je psychicky náročná práce, ať děláte cokoli 🙂

    2. Predem samozrejme gratuluju k ziskane praci,,,,mas pravdu, je to dost tezky dnes najit praci takovou, aby byla solidne placena a sef, ci kolega nebyl debil,,,,:D
      Kazdopadne i ja pracovala tady s Maxwellem ve dvou firmach zabyvajici se ziskavanim zakazniku….obe byly solidniho postaveni, ale ve finale kultura firmy jako takove se odrazi od toho, kdo ji vede a jakou ma filosofii.
      Cili nezavrhuju nutne to, ze firma nabizejici holici strojek musi byt spatna, pokud je vedena tak, jak se spravnej telemarketing delat ma….coz bohuzel dnes silne upada.
      Na druhou stranu, ty lidi, co tam delaji, at uz je to prodej ziletek ci pojisteni musi makat jako sroubci a je to dost narocna prace na psychiku a clovek na to musi mit povahu a jaksi psychickou vybavu.
      Takze drzim palce, at se ti v praci libi a jsi tam stastna 🙂

Napsat komentář