Jen trochu

Jen trochu času vezmu ti z rukou
zvlní se záclony z nezvyklých snů.
Jen zlomek hlasu vykřikne ze spaní
ušitý z odstínu posledních dnů.

Jen pramen světla chodí ti po tváři
líbá se v náručí s ospalou tmou.
Jen kdybys chtěla, změním se ve dva
stanu se tebou a budu i mnou.

Jen trochu pravdy, řeknu ti do očí
abys už nežila v pohádce bez hranic.
Jen trochu pozvednu beztvaré obočí
to abys věděla, že život není nic.

Snad trochu podlehneš doutnající naději
procitneš ve stopách vsazených do sněhu.
Snad někdy odpustíš, že všichni nechtějí
mít jenom pocity pohřbené pro něhu.

Jen trochu času vezmu ti z vlasů
už se ti nelesknou tak jako dřív.
Snad jednou poznáš, že nikdy nic nebude
zoufale vzrušující tak jako hřích.

Jen trochu odejdu za dveře zavřené
nechám ti na zemi po sobě vzkaz.
Nehledej ve skříni, co tě kdy bolelo
Nehledej. Je to jen ztracený čas.

Zatr Sakr Mamma Rauš

Napsat komentář