Pojďme spolu volit

Tento článek není další agitací za tu či onu politickou stranu, ale za naši Ústavu a za to, proč se v ‘89 cinkalo klíči. Nedočtete se zde proč volit tu či onu stranu. Která za to stojí a která ne. Důvod, proč vnikl tento článek, je prozaičtější. Kam patříte. Mezi voliče nebo nevoliče?

 

Volební urna
Volební urna

Možná si někteří z Vás pamatují na doby, kdy se dalo „volit“ jen pro jednu stranu a pečlivě se hlídalo, kdo byl volit a kdo ne. Pokud jste patřili mezi ty druhé, museli jste mít dobrý důvod. Možný důvod byla smrt nebo kóma. To se v ’89 resp. v ’93 změnilo a každý se mohl sám rozhodnout, jestli se zúčastní. Pořád je ještě pár těch, co věří v to, že je to jejich občanská povinnost. Přibývá ovšem těch, kdo si to nemyslí a jsou politikou jen znechuceni.

Často slyším u svých kamarádů, že volit nechodí, protože neví koho a i tak si myslí, že je to zbytečné, protože oni si koryta stejně rozdělí podle sebe. Ano to je pravda. Ale jaký je důvod? Pokud nebudete mít majoritní většinu, tak se budete muset vždy s někým spojit. A ten někdo chce taky obhájit svůj volební program. V tento moment dochází ke střetu zájmu, kdy se musí strany domluvit, za čím teda půjdou. Toto je ten moment, kdy se musí vzdálit svému volebnímu prohlášení, aby se mohli domluvit s další stranou a získali důvěru poslanecké sněmovny. Proto musíte mít pochopení, že se nedá dosáhnout všeho.

Je pravda, že znatelná část volebního programu je nesmyslná a neznamená nic jiného než lep, na který se má volič chytit. Jak tedy poznat, co je reálné a co ne? Každá strana má několik bodů volebního programu. Nejde udělat nic jiného než si sednout a vzít u KAŽDÉ strany jeden slib za druhým a promyslet, co se stane, pokud ho dodrží. Najednou totiž můžete zjistit, že i když se Vám slib líbí, tak jeho plnění je nereálné a konečný výsledek může být opačný, než jak vyznělo při propagandě před volbami.

Nyní tedy máte strany, u kterých vidíte, jak reálné jsou jejich programy. Každý takovýto slib si očíslujte. Jeden bod dejte za to, co chcete. Nulu dejte za to, co předpokládáte za samozřejmost a jeden minusový bod dejte za to, co se Vám nelíbí. Sečtěte výsledky a uvidíte, které strany za to stojí dle vašeho názoru. Vezměte si jejich volební lístky a podívejte se na kandidátky v místě, kde volíte nebo bydlíte. Podívejte se na prvních 5 jmen od shora a zjistěte si něco o těchto lidech. Co dělají, kolik mají afér za sebou a co už dokázali pro ostatní. Za každého, kdo se Vám libí, dejte jeden bod. Naopak ten, kdo se Vám nelíbí, tomu dejte janusový hlas. Tyto body přičtěme k bodům za volební program. No a máme vítěze. Vezměte dva nejlepší, tedy s nejvyšším počtem hlasů. Teď už je jen na Vás, koho budete volit.

Může to vypadat složitě, ale po prvním lístku zjistíte, že je to snadné a taky Vám to řekne, koho chcete volit a jakým směrem směřují Vaše názory. Nikdy se za to nestyďte a klidně ostatním řekněte, koho chcete volit. To je totiž ta demokracie, za kterou se tak dlouho bojovalo a umíralo.

Myslete, prosím, i na to, že nevolíte jen za sebe, ale i za budoucnost svých dětí, protože když se dostane k moci strana, která zničí to málo, s čím se už začalo, tak se jen vracíme zpět a to už si nemůžeme dovolit. Na to měl náš národ čas za první republiky, po nacistech a během vpádu nejen sovětských vojsk.

MY nejsme budoucnost, ale naše děti a je naší povinností, aby měly dobrý start. Vždyť každý rodič se snaží maximálně o to, aby jeho dítě mohlo vstoupit co nejsnáze do života, tak proč jím to tímto kazit. Pokud si u tohoto odstavce říkáte, že děti nemáte a nechcete tak vězte, že i u Vás se toto časem změní.

 

Člověk, který si koupil postel širokou 160 cm, aby mu 110 cm zalehla jeho fenka. Člověk, který miluje vodu. Člověk, který je asociálně sociální. Člověk, který má rád Teorii velkého třesku, Jak jsem poznam vaši matku, 2 broken girls, American horror story. Člověk, který žije technikou. Člověk, který je schopen trávit úpravami těchto stránek 4 hodiny denně. TO jsem já...

Napsat komentář