Příběhy Oslavanské: díl třetí: Jak se Toník pokálel u kulečníku a David Paták po cestě do hospody

Mí levní: Pokračování Vámi oblíbených Povídek Oslavanských aneb :Jak se Toník pokálel u kulečníku a David Paták po cestě do hospody. Jestli si dobře pamatujete, Toník byl velký smolař a blb v jednom. Vzpomeňme si jen na jeho dobrodružství se Savem či Kremžskou hořčicí a aby toho nebylo málo, měl Toník ještě jeden problém.

osl_zam

Tu a tam se mu bohužel přihodila i taková nemilá příhoda, která se stává pouze vyvoleným.

 

Večer již byl v plném proudu a my jsme se s ex přítelem rozhodli strávit sobotní romantiku v Baru u Sysla.

Bar se nacházel v druhém patře nad putykou familiérně zvaný Dělňák, kde se lahváče otevíraly zubama, zapalovači nebo očními víčky.

Bar měl být příjemnou alternativou pro zhýčkanou smetánku z Oslavan, která nevěděla co s penězi a dle toho byl tento noční podnik také zařízen.

Dřevené palisády zdobily umírající břečtany a umělé popínavé orchideje.

Zdi byly obehnány z poloviny zeleným jekorem a přes kouřovou clonu byl vidět pouze bar, svítící jako Shellka pro bloudící řidiče.

Na straně místnosti stál kulečník a šipky.

Zábava pro zmlsanou mládež.

Popíjeli jsme svůj drink – čůčo s kolou a z očí jsme vyškrabovali zbytky popela, jež nám ulpíval v očích, vznášející se po celé místnosti.

Sysel, místní obsluha – barista a míchač koktejlů v jednom, jež provozoval za letních měsíců ještě zahrádku za dělňákem, kde se prodávala pravá šmoulí limonáda a pouštěli Brontosauři z praskajících repráků, se kolíbal opírající se o pult s nalitým becherem a cigaretou za uchem.

Jeho bohatá podnosní čupřina se vždy zavlnila, jakmile někdo našel cestu k baru a vyslovil v morzeovce své přání.

Sysel se hbitě přemístil k pultu a po deseti minutách konečně nahmatal páku pípy.

Mezitím stačil povykládat o svých obchodních úspěších coby prodejce Termáků, jak důvěrně oslovoval mixéry za 30.tisíc.

 

Toho večera se zde sešla opravdová a vybraná společnost. Mimojiné i Toník.

Zábava byla v plném proudu a my se rozhodli si zahrát kulečník.

Toník chtěl hrát s námi.

Nuže dobrá.

Hra už skoro končila, ale někomu se omylem podařilo šťouchnout bílou kouli do díry, čili bylo zapotřebí, aby ji někdo vyhodil ven.

Koule se zasekla a Toník se chopil rohu kulečníku i příležitosti.

Zdálo se,že vše bude probíhat v poklidu, avšak, když se Toník sklonil a vyzdvihnul stůl za jeden roh, ozval se zvuk, který si nikdo z vás nechce ani představit, ani ho nechce slyšet. Zejména pak při romantickém večeru v 6 ti.

 

Podívali jsme se na sebe a Toník jen prohlásil“: Ty vole, já jsem se posral.“

Z rohu místnosti se ozve všudypřítomná obsluha baru Sysel a řekne“ : No nepovidej.“

Samozřejmě, že všichni propukli v hurónský smích.

Okamžitě se přidal David Paták, Los sociálos, nemit penizos…a začal se posmívat a ponižovat.

Načež jsme ho okamžitě obvinili z toho, že to není poprvé, co se to stalo i jemu a on chtěl, abysme uvedli důkaz.

Kamarád kontruje“: Co tady na plese minulej tejden ty debile. No?“

David Paták odpovídá“: Cooooo volééééé, já jsem se neposral, já jsem si jenom nestačil stáhnout trenky.“

Samozřejmě nás spolehlivě umlátil argumenty a proto jsme se rozhodli odejít domů.

Za týden potom, jsme opět v sobotní večer potkali Davida již značně pod vlivem okolností, kdy jsme se ubírali už domů a na kopci jsme viděli poletujícího bojovníka světla, jak se jemně dotýká obou stran silnice svými podpatky.

Za několik minut jsme Davida dohnali a místo pozdravu nás vítal svým úsměvem polského zaklínače.

Až druhý den jsme se dozvěděli, že již v inkriminovanou dobu našeho setkání byl totálně pokálen a štrádoval si to ještě do baru Therapy, kde měl službu ex přítelův bratr Tom.

Celou historku jsme si vyslechli s velkým pobavením.

 

Therapy praskalo ve švech a dvéře se otevřely jen tak aby se tam mohla vejít hlava davidova.

David skřehotá řečí pterodaktilů a volá na Lengoša ať jde k němu.

Lengoš, místní playboy sedí za stolem a křičí na něj!: Když něco chceš, tak pojď sem.“

Davidos poslušně přicupitá k němu přes půl hospody a šeptá svoje přání Lengošovi do ucha“: Ty vole Lengoš, máš tady káru? potřebuju abys mě odvezl. Jsem se posral.“

 

Lengoš se na něj zadívá a co nejhlasitěji mu odpoví k pobavení všech“: Ty vole Davide!!! tak seš jako normální? tak ty ses posral a já tě jako mám vézt posranýho v mým čistým autě dom, jo?“

 

Celé osazenstvo se bavilo týž večer na jeho účet ještě několikrát, ale to už je jiná pohádka.

 

Zůstaňte naladěni….příště: Jak jsme byli na lesní chatě s dětma se Zbýšova, peklo se prase a byla hrozná nuda…..

Zatr Sakr Mamma Rauš

Napsat komentář