Věční hledači štěstí aneb unavené oči

Taky se Vám zdá, že se občas dostanete do fáze, kdy se nevědomky a bez vlastního úsilí připojujete k věčným hledačům štěstí?
Každý snad jednou prožije svou malou, velkou existencionální krizi.
Pro někoho je to jen etapa, jenž se stává milníkem a rozhoduje, co nastane v jeho životě dál a pro někoho se stává celoživotním bojem jak dosáhnout štěstí.
Jsme lidé různí a různí lidé mají různé potřeby, různé cíle, různé priority a tudíž dosahují těchto cílů logicky i různými prostředky, kroky, rozhodnutími.
Tisíce zoufalých duší trávící čas u vitrín s knihami s titulkem“: Jak být úspěšný…..Jak být šťastný……Jak dosáhnout toho, co chcete…..“
To jediné, na co hledáte odpověď tam zřejmě nenajdete. Možná Vás přinutí se zamyslet sám nad sebou, ale kroky vedoucí k uvědomnění si pocitu štěstí za Vás bohužel neudělá 150.ti stránková publikace.
Pokud jste neustálý odkladač řešení problémů, ať jste a budete kdekoli, vždycky Vás to dožene. Automaticky Vás to táhne k zemi a bude se to na Vás samotné lepit jako vlastní stín. Nějakou dobu nemusí být vidět, stačí však, když vyjde slunce a máte ho zase v patách.
Jako naprosto zarytý negativista a skeptik jsem po dlouhých letech díky Bohu došla k poznání, že pokud bude člověk chtít, může šťastný klidně být…..teď hned.
Nejsem věřící, tedy, alespoň ne duchovní věřící.
Jako první krok ke štěstí vidím mít alespoň minimální víru sám v sebe. S tím je ruku v ruce spojená minimální sebeláska. Pokud nebudu mít sám sebe rád, těžko to budu hledat u ostatních. Počet vycucaných dobrých duší, která Vás obklopují se rapidně bude blížit nule, jelikož ani jejich láska není neomezená a nikdy nezaplácnou tu díru, kterou v sobě povedomně plácáte vy.
Další důležitý poznatek je ten, že obecně člověk, který není nějakým způsobem vyrovnaný vnitřně sám se sebou, bude k sobě s největší pravděpodobností přitahovat stejné typy lidí. Ať už to bude dělat dobrovolně, či nikoli. Nevím, jak je možné, že to tak skutečně funguje, ale funguje.
Osobně štěstí jako takové vidím jako naprosto jednoduchou věc. Kouzlo uvědomnění štěstí je právě vidět ono štěstí v samozřejmostech všedních dní.
Pro mě je uvědomnění si východu slunce po dvou propršených dnech, vidět usměvavou tvář svého syna, který se vrací se svým otcem z lesa se špinavou hubou od malin……pocit uvědomnění si, že mám obě nohy a můžu jít třeba na pivo. To, že můžu dýchat čerstvý vzduch , cpát se přitom uzeným, držet se s manželem za ruku a společně si otírat mastnou pusu.
Štěstí není jachta, nákladná školka pro dítě, drahá auta, nebo obrovský dům…..tohle všechno je jen bonus k tomu všemu, že žijete. Je to jen bonus, tohle všechno si můžete nebo nemůžete koupit, ale co na tom. Na tom přece smysl života ani štěstí nestojí.
Kouzlo okamžiku uvědomnění si pocitu spokojenosti je jen malý okamžik, který Vás může přepadnout kdekoli a je potřeba si ho užít a zapamatovat si ho, protože další přijde třeba až za měsíc, nebo taky za rok.
Míjím za svůj život spousty unavených lidí, co mají unavené oči. Zapomněli se dívat na svět kouzlem příjemného okamžiku, který může za chvíli zmizet. Zapomněli si užívat denno-denní samozřejmosti.Místo prožití pár minut a zasnění se nad pocitem štěstí přemýšlíme, co ještě koupit, pořídit a ukrást pro to, aby jsme v sobě zaplácávali ty díry, které vlastně jsou jen pomyslné.
Lidé chtějí milovat ideály a samozřejmě je i hledají a zapomínají, bojí se milovat člověka nebo život takový jaký je.
Život, jeho žití i lidé jsou plní chyb. Nenechte se ovlivnit tím, že zrovna vy nemáte to, co ostatní mají. Možná se ve skutečnosti mýlíte a máte mnohem víc, než se na první pohled zdá. Jen se na chvíli musíte zastavit a zamyslet se, proč jste zrovna dnes šťastní.
Já jsem a vy?

Zatr Sakr Mamma Rauš

Napsat komentář